Jak jsem se seznámila s buddhistickými mnichy
Slíbila jsem si že dokonce našeho pobytu ještě určitě musím napsat aspoň jeden příspěvek, aby to tak nějak vycházelo alespoň na jedno psaní za měsíc. Takže klasika... Poslední tři příspěvky se datují ani ne měsíc zpátky. Ale statistika splněna. Když ono je toho tolik, o čem by se dalo psát, jenom si na to najít ten čas v kontrastu s tím, že člověk chce taky něco dělat s dětmi, chodit ven, koupat se, slunit se, sportovat, nakupovat, učit angličtinu, vařit, zajít si na kafe...atd atd atd ... Takže dneska, v předposlední večer, a opět horký večer (ale krásně tady pofukuje na terase), už jsem zapíchla balení našich nekonečných zavazadel a přestávám myslet na to, že zítra mně čeká celý den rovnání našeho živobytí do kufrů, a chtěla bych napsat pár řádků o tom jak jsem se tady letos potkala a seznámila s opravdovými buddhistickými mnichy. A jak překvapivý život (alespoň pro mě) můžou někteří vést. Jelikož je to trochu delší povídání a nějak se mi to rozrostlo, dopisuju už z tepla naší k...