Cestování po vietnamské železnici

 Cesta vlakem ve Vietnamu není špatná volba. Už jsme jeli několikrát, sice na malinko nezáživné trati Saigon-Nha Trang, ale relativně pohodová cesta, ze které máme opět zážitky na dlouhou dobu...a nové poznatky...  Zrovna tato naše cesta (já ji práve teď jedu už po třetí), je dlouhá cca 400 km a vlak ji zvládne buď za 8 nebo za 9 hodin (podle typu vlaku a zastávek). 

Dneska úplně náhodou ve vagónu plném místních vedle mě sedí Donald, 50 letý Američan, cestovatel, co byl už snad všude a už 3 hodiny si vypravíme zážitky z Vietnamu a z jeho cestování po světě. Navíc Donald za týden letí na týden do Prahy, tak mu dávám tipy na svíčkovou, smažený sýr, Adršpašské skály a Krkonošské kyselo :). Samozřejmě propagace Královéhradeckého kraje se nezapře :)!

Po cestě míjíme nějaké hory, ale spíše ohromné plantáže malých palem s ovocem "dragon fruit". Mezi nimi jsou žárovky a po setmění až do rána tu malým dragonům svítí, aby rychleji uzráli.

Co je typické pro vlak ve Vietnamu :

1)Jede pomalu (většinou tak rychlosti 40 až 50 km za hodinu).

2)Člověk si může vybrat tvrdé nebo měkké sedadlo. 
Tvrdé je na dřevěných lavičkach naproti sobě s opěrkou. Bývá tam i celkem obsazeno. Lístek na této naší trase vyjde na "bolavém zadku." alias na tvrdém sezení asi na 160 Kč. Moje měkké sedadlo a "o něco méně bolavý zadek" , je asi za 260 Kč. Sedí se mi ale dobře, akorát nefunguje sklápění a tak se pořád sklápím na pána za mnou. Pak jsou tu ještě kupé s palandami nad sebou (spací vagon) a ty jsou asi za 500 Kč podle toho jestli si člověk lehne dole, uprostřed nebo nahoře.

3)Ve vlaku se servíruje teplé jídlo až na sedačku, žádný jídelní vůz!
Zkrátka uličkou jede pán s vozíkem a v kastrolu má rýži nebo například nudlovou polévku a servíruje pasažérům, co si vyberou v mističkách. Já jsem si před chvílí koupila obrovskou horkou kukuřici asi za 10 Kč. Mňam.

4)WC..aneb vlaková toaleta opravdu nepatří zrovna k příjemným zážitkům...

Minule to bylo opravdu na pořízení plynové masky, dneska o něco lepší, ale zase jsem narazila na turecký záchod...

.. A ještě jak se tu pospává... 

Už jsem zvyklá, že Vietnamci jsou děsně skladní a jsou zvyklí spát vždy a všude a v jakékoliv pozici (například i na zaparkované motorce). Tady to neni výjimka. Hodí si na zem ručník nebo deku a spí pod sedačkami nebo i na chodbě v uličce... U nás něco nemyslitelného, tady no problém...ostatně jako spousty jinych věcí - ale o tom zase jiný článek :)!

... Tak mi cesta zase o něco utekla, než jsem to tu dopsala a za hodinu a půl už budu v Saigonu a půjdu pro Gábi na letiště a čeká nás Delta Mekongu a Donald už se zase těší na Bia Saigon (místní pivko)... I když proti pivu, co ho čeká u nás ...naplánovala jsem mu cestu do minipivovaru na Pomezkách (Trautenberk) a do Náchoda na Primátora, je to samozřejmě slabý odvar :) !!

Kontrola pasažérů po příjezdu do Saigonu, zda nemají Corona-virus.